Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
The Circus Tour - 2.část
Celkem příjemné překvapení se pro mě skrývalo pod kotoučem kapely, která pro mě byla doposud velkou neznámou a kterou jsem do dnešních dnů znal jen z plakátů nejrůznějších regionálních akcí. K nahrávce jsem přistupoval velice opatrně a popravdě jsem od ní hned ze začátku radši nic moc nečekal, abych pak nebyl moc zklamaný. O to příjemněji jsem však byl překvapen. ..
Jeden by řekl, že v letošním roce musí do Dark Gamballe buď uhodit blesk nebo z nich musí vypadnout nadpozemsky geniální album. Je přece něco symbolického na tom, že parta, v jejíž řadách působí nepřeslechnutelný „Desed“ (občas uváděný jako „10“) vydává v roce 2010, po dvaceti letech existence, své desáté album. Ovšem lišáci z Vyškova, jako by těmto fatalistickým znamením chtěli udělat zavčasu přítrž, nazvali svojí aktuální desku „Pochyby“. Kterému z pólů se tedy temní Gambálovci přiblížili víc?..
Zpěvák David Reece by mohl o smůle, která jej provází, popsat tuny papírů. Jeho vstup mezi rockovou elitu nemohl dopadnout hůř. V roce 1989 totiž vydal s německými nestory Accept desku „Eat The Heat“. Ta sice vůbec nebyla špatná, ale za prvé, Reece, který nahradil tehdy ještě nedotknutelnou ikonu Uda Dirkschneidera, byl Američan, což Němci nekousli, a navíc Accept začal více směřovat ke vzdušnějším, rockovým věcem. I když tehdy popmetal byl na vrcholu, od Accept se ale očekávalo něco jiného. ..
DEATH ANGEL a EXODUS. Dva kultovní velikáni, kteří shodně v jednom bodu rozpustili své kapely, aby se na počátku milénia dali opět dohromady a nastartovali moderní etapu svých dějin. Jakkoli mám rád obě smečky, vždy u mě o kousek vedli EXODUS se svým technickým a nekompromisně žánrovým thrashem, který dokázal strhnout víc, než nu-metalovými prvky rozhoupané riffy maníků z DEATH ANGEL. Při porovnání novinek obou kapel ale u mě jasně vítězí Anděl Smrti..
Metalový bůh je zpátky. Zaplaťpánbůh. Po neuvěřitelně infantilním loňském album „Winter Songs“ je zpěvák Judas Priest zpátky s pořádně nadupanou metalovou deskou. Už jsem nečekal, že by se vzepjal k pořádnému výkonu. Ani poslední dvě desky jeho mateřské kapely mě bůhvíjak za srdce nechytly a korunu všemu nasadilo zmíněné „Winter Songs“. Jenže s „Made Of Metal“ je všechno jinak. Nejprve mě sice trochu vyděsil název, který zaváněl Manowarem (ruku na srdce, kdo má v metalové hudbě ..
I když má tahle deathová smečka z Borkovan na kontě zatím pouze jedno album, minimálně její vedoucí osobnost – zpěvák a kytarista Flagin – není bez zkušeností. V podobné muzice se pohybuje už delší dobu (namátkou kapely Destroying Divinity, Succubus) a svoje schopnosti teď pod názvem Get Away soustředí do opravdu oldschoolového death metalu v pravém slova smyslu, který posluchače šupem přesune zpátky do 90. let. ..
Kríženie hudobných žánrov je dnes veľmi populárna vec, dovolím si tvrdiť, že v tvrdej muzike pre uplynulú dekádu dokonca typická. Dôvodom môže byť nejaký všeobecný kolektívny názor o vyčerpanosti pôvodných subžánrov, alebo je za tým všetkým jednoducho iba chuť experimentovať, prípadne len snaha pôsobiť zaujímavo. Čo z toho je naozaj pravda, to by sme sa pri jednotlivých kapelách asi nedopátrali nikdy, no ale čudujme sa, keď tento spôsob tvorenia hudby priniesol doslova mraky..
HEAVENLY. Kapela, které se většina kritiků štítí jako upír cibule, jelikož představuje ten nejesenciálnější výtažek z tolik opovrhovaného speed metalového žánru. Označují jí za pokleslou, kýčovitou, nepůvodní, zastydlou a bůhví jakou ještě, jen aby nepřišli ani o kousíček pozlátka ze svého zavedeného renomé. My si tady na nic hrát nebudeme a v našem seriálu, který zmapuje první tři alba této francouzské party..
Už poněkolikáté letos na tomto místě píši recenzi na desku coververzí. A už poněkolikáté se tu sám sebe ptám: „Mají tahle alba vůbec nějaký smysl, kromě toho, že se jimi baví kapela samotná?“ Vince Neila a jeho „Tattoos And Tequila“ považuji za podařené dílo, hůř už to dopadlo u L.A. Guns s jejich „Covered In Guns“. A teď tady máme Stryper s jejich sbírkou coververzí nazvanou příznačně „The Covering“. Křesťansko-metalovou kapelu, která na začátku devadesátých let neustála změny na scéně..
Svoje zatím poslední řadové album nazvali slovenští Janesession „Nic jiného než potíže“. Je pravda, že vznik následujícího rozhovoru určité potíže (tedy hlavně z mojí strany) taky provázely, však jsme se s bicmenem Marcem B.K. na něj domlouvali už někdy od srpna. No, kdo by od nezaměnitelného hlasu kapely Jane a jejího parťáka Marca očekával, že by snad mohlo jít o nějaké potížisty „z povolání“, snad ho následující řádky (a to nemluvím o počtu vychechtaných smajlíků, kteří se do textu už nevešly…) ..
Další thrashový vichr se na nás žene tentokrát z Polska. WHOREHOUSE se plácali dlouho o různých promech či mini albech, nyní nám konečně předhazují plnohodnotnou fošnu s hodně destruktivním obalem, který je paradoxně tím nejlepším, co nám pánové nabízí.
WHOREHOUSE sice drtí starou thrashovku, ale tak nějak jim chybí potřebný feeling. ..
Hned na začátku recenze je nutné říct, že Bad Religion by si měli zasloužit těžký kriminál za to, že byli těmi, kteří nejvíce pomohli na svět žánru, zvanému neopunk. Ten v druhé polovině prostřednictvím kapel Green Day, Blink 182, The Offsping a dalších zaplevelil rádiové hudební stanice, kluby, televizní pořady a stal se módním trendem pro miliony teenagerů. Prostě odkaz Sex Pistols, The Clash, Ramones, The Damned a dalších byl přenesen do roviny, ze které se každému poctivému pankáčovi ..
Poněkud ubrečené počasí uvítalo poslední zářijovou neděli pagan metalisty v pražském klubu Abaton. Avšak déšť ani temné mraky na nebi nezabránily fanouškům tohoto „lesního“ druhu muziky dorazit na místo konání v hojném počtu a podpořit tak svoje oblíbené kapely.
..
„Hrajeme něco jako metal-trash(pozn. aut. „?“)-prog-core ovlivněný temnými krušnohorskými hvozdy a konzumací masa v jakémkoliv množství a podobě (krom kuřecího)“…, tak zní slovy členů kraslické kapely Object definice toho, co kluci prezentují na svém loňském debutu, nazvaném „Analog“. Aby nedošlo k mýlce, jedním vrzem dodávám, že všechno je relativní. K pojmu debut je třeba konstatovat, že ještě jako Crom mají tihle muzikanti na svém kontě několik nahrávek i miniCD. ..|
Dnes je 31.7.2025, svátek má Ignác
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[19.10.2010] |
|
[19.10.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[18.10.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[18.10.2010] |
|
[17.10.2010] [hodnocení: 6/10] |
DEATH ANGEL - Relentless Retribution
|
[16.10.2010] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[16.10.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[15.10.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[15.10.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
HEAVENLY - Coming From The Sky
|
[14.10.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[14.10.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[13.10.2010] |
WHOREHOUSE – Execution Of Humanity
|
[13.10.2010] [hodnocení: 5/10] |
BAD RELIGION - The Dissent Of Man
|
[12.10.2010] [hodnocení: 8/10] |
HEIDENFEST - 26.9.2010, Praha, Abaton
|
[11.10.2010] |
|
[11.10.2010] [hodnocení: 6/10] |